Le Monde
Mnoho katolických spisovatelů nedokázalo zakrýt svoje překvapení - a
také zármutek - když psali o nelidské lhostejnosti, kterou projevoval
Pius XII. k největším krutostem, které páchali lidé těšící se jeho
přízni. Z mnoha svědectví budeme citovat alespoň Jeana d´Hospitala,
korespondenta časopisu La Monde:
"Vzpomínka na Pia XII. je zahalena
pochybnostmi. Především je to
ožehavá otázka od pozorovatelů ze všech národů, dokonce i zpoza zdí
Vatikánu: Věděl o krutostech spáchaných v průběhu této války, kterou
začal a vedl Hitler?
Když měl k dispozici ze všech stran a v každé době
pravidelná
hlášení od biskupů ... cožpak mohl ignorovat to, co dělaly německé
vojenské špičky - tragédii koncentračních táborů, civilisty odsouzené k
deportaci, chladnokrevné mučení a masakry těch, kteří se jim ´postavili
do cesty´, hrůzu plynových komor, kde byly z administrativních důvodů
vyhlazeny miliony Židů? A jestliže o tom věděl, proč jako ochránce a
první zpěvák evangelia nevyšel v bílém šatu s pažemi roztaženými do
tvaru kříže odsoudit tento bezprecedentní zločin a vykřiknout: ´NE!´ ?
Zbožné duše budou marně pátrat v církevních dopisech,
projevech a
vyhlášeních tohoto papeže. Nenajdou ani stopu po odsouzení tohoto
´náboženství krve´ zavedeného Hitlerem, tímto Antikristem. ... Nenajdou
odsouzení rasismu, který je v očividném rozporu s katolickým dogmatem."
(Jeana d´Hospital: Rome en confidence, Grasset, Paris 1962, str.91)
Spisovatel Carlo Falconi ve své knize Mlčení Pia
XII. (du Rocher,
Monaco, 1965) píše:
"Samotná existence takových hrůz (masové
vyhlazování etnických
menšin, věznění a deportování civilistů)
přesahuje všechno chápání dobra
a zla. Je to pohrdání důstojností jednotlivce i obecně celé společnosti
do takové míry, že nám nezbývá než odsoudit ty, kteří takto ovlivnili
veřejné mínění, ať se jedná o obyčejné občany nebo o hlavy států.
Být zticha tváří v tvář takovým násilnostem by ve
skutečnosti
představovalo stoprocentní kolaboraci. Podnítilo by to zkaženost
zločinců, rozdmýchalo by to jejich krutost a ješitnost. Pokud však má
každý člověk morální povinnost reagovat, když narazí na tak obrovské
zločiny, bezpochyby mají tuto povinnost na prvním místě náboženské
společnosti a jejich vedení a z nich především hlava katolické církve.
Pius XII. nikdy přímo a jednoznačně neodsoudil válečnou
agresi,
nevyjádřil se k nevyslovitelným zločinům, které spáchali Němci nebo
jejich spojenci během války. Pius XII. nebyl potichu proto, že by
nevěděl."
www.osel.cz
Vraždění ve 20. století. Medii a za pečlivé asistence křesťanů je
zatajováno, že 2. světová válka byla také válka náboženská, katolíků
proti nekatolíkům.
Vraždění orthodoxnoích Srbů: v letech 1941-1943 je v Chorvatsku
povražděno na 750.000 orthodoxních Srbů za podstatné účasti katolických
kněží a tichého souhlasu Vatikánu. Vatikán
také na počátku Druhé světové
války požehnal německým zbraním a nastalo vyvražďování židů a dalších
lidí: 55 miliónů mrtvých. Zaviněno křesťany v důsledku jejich lásky k
lidem a k bohu. Na ospravedlnění holokaustu štvavými řečmi proti židům
Martina Luthera, německého "reformátora", se v Norimberském procesu
odvolával také Julius Streicher. Dostal provaz a v Norimberském deníku
od G.M.Gilberta se lze o něm dočíst, že byl učitel. Na učitele byl v
Bavorsku pohrdlivý názor. Byli to lokajové faráře. V neděli hrávali v
kostele na varhany a museli učit, co si přál farář (str. 285). Svůj
pocit méněcennosti si tak Streicher kompenzoval na jiných - na dětech a
pak na židech.
Noviny v roce 1938
1. května 1938 nám noviny Mercure de France připomínají, co nám bylo
řečeno již před čtyřmi roky: Mercure de France z 15. ledna 1934 uvádějí
- a nikdo to nepopřel - že Pius XII. (dříve kardinál Pacelli)
"stvořil"
Hitlera. Nepřišel totiž k moci zákonným způsobem, ale díky tomu, že
papež ovlivnil Centrum, to je Německou katolickou stranu. ... "Myslí si
Vatikán, že udělal politickou chybu, když otevřel Hitlerovi cestu k
moci? Zdá se, že ne ..."
Tak se to také jevilo i den po anšlusu roku 1938, kdy
bylo k třetí
říši připojeno Rakousko. Tak se to jevilo i později, když přibylo
nacistických agresí a bylo to tak i během celé druhé světové války.
Vatikán svého politického kroku a tahu s Hitlerem nikdy nelitoval.
Dne 24. července 1959 udělil Jan XXIII., nástupce
papeže Pia XII.,
svému osobnímu příteli a ve skutečnosti jezuitskému knězi Franzi von
Papenovi čestný titul tajného komorníka. Tento muž byl během první
světové války vyzvědačem ve Spojených státech amerických a jedním z
těch, kteří nesli zodpovědnost za Hitlerovu diktaturu a anšlus. Byl
Hitlerovi neustále nablízku a všemi prostředky podporoval jeho
agresivní, nacionalistickou politiku.
Již to samo o sobě jsou velmi jasná fakta a naprosto
zřetelné
souvislosti, kterým člověk, pokud chce, může správně porozumět. Takových
důkazů je však nekonečně mnoho.
Katolický spisovatel Josef Rovan komentuje diplomatickou
smlouvu
mezi Vatikánem a nacistickou říší z 8. června 1933 takto:
"Konkordát papeže vtiskl
nacionalisticko-socialistické vládě, téměř
všude považované ze vládu složenou z usurpátorů, pokud ne přímo z
banditů, pečeť smlouvy s nejstarší mezinárodní mocností - Vatikánem.
Byla to jakási charta mezinárodního uznání." (J. Rovan: Le catholicisme
politique en Allemagne, Paris, 1956, Ed. du Seuil, str. 231)
Svou osobní podporou Hitlera, ač nespokojen s tím, že
celá tato
skutečnost vyplavala na veřejnost, vyjádřil papež morální podporu
nacistické Říši od Vatikánu!
Pak ve stejné době, kdy na druhé straně Rýna začala
vládnout hrůza,
mlčky přijímaná a schvalovaná Římem, odvlekly již takzvané "hnědé
košile" do koncentračních táborů 40.000 lidí. Pogromů přibývalo v rytmu
nacistického pochodu: "Když od nože stříkají proudy židovské krve,
cítíme se zase lépe." (Horst-Wessel-Lied)
Papeži římsko-katolické církve byli první, kteří zdokonalili
antisemitismus na úroveň umění i vědy.
Hitler, který zůstal katolíkem až do konce občas říkal, že pouze
následuje příkladu katolíků a luteránů za účelem dokončení toho co ti
začali. Antisemitismus byl částí jeho katolicismu, které se Martin
Luther nikdy nezbavil. On propagoval vypalování židovských domů, a dával
jim volbu mezi přijmutím Křesťanství a vytržením jazyka. (Will Durant
"The Story of Civilization, volume 4," The Reformation).1 Když římští
Židé byli osvobozeni z ghett v roce 1870 italskou armádou, tím skončilo
1500 let ponížení a degradace z rukou těch, kteří tvrdili, že jsou
zástupci Krista na zemi.
Žádný papež nenáviděl Židy více, než Pavel IV. (1555-59), jehož krutosti
zapírají lidský rozum. Katolický historik Peter de Rosa přiznává, že
celé "procesí papežů zesílilo svůj starodávný předsudek proti Židům, a
jednali s nimi jako s malomocnými, kteří nejsou hodni ochrany zákona.
Pius VII. (1800-23) byl následovaný Lvem XII, Piem VII. Řehořem XVI.
Piem IX.(1846-78) - všichni dobří žáci Pavla IV. (Peter de Rosa, "Vikáři
Krista:Tmavá Strana papežství").2 Historik Durant nám připomíná, že
Hitler měl dobrý precedent pro své sankce proti Židům:
Římsko-katolická Rada ve Vídni (1311) zakázala jakýkoliv styk mezi
Křesťany a Židy. Zamorská Rada (1313) nařídila, že Židé musí byt drženi
v přísné poddanosti a služebnosti. Rada v Basileji (1431-33) obnovila
kanonický výnos, který zakazoval Křesťanům stýkat se s Židy.....Nařídil
civilním autoritám - tak jak církev sama dlouho prosazovala v Římě a
papežských státech - uvězňovat Židy v ghettech, nutit je nosit nápadné
pásy na rukávech (dříve to byl žlutý klobouk) a církev zajišťovala
jejich přítomnost při kázáních, zaměřených na jejich obrácení. (W.Durant).
Jestliže nikdy neochabla dobrá vůle a přátelskost Pia XI. a Pia XII.
vůči Führerovi, kterého přivedli k moci, pak musíme uznat, že Führer
naplnil všechny podmínky paktu, kterým byl vázán k Vatikánu. A protože
výslovně zaslíbil, že "zardousí" antiklerikály, byli to tedy
antiklerikálové, kteří hned po liberálech a Židech putovali právě do
koncentračních táborů.
Víme také, jak šéf Třetí říše rozhodl o osudu Židů: Buďto byli prostě
zmasakrováni, nebo v lepším případě přinuceni k práci až k vysílení a
potom likvidováni. V tomto případě bylo "konečné řešení židovské
otázky"
pouze oddáleno.
Podívejme se však nejprve na to, jak obzvláště "povolaná" osoba -
Franco, kníže Kristova řádu, výslovně potvrdil tajnou spikleneckou
dohodu mezi Vatikánem a nacisty. Podle časopisu Reforme otiskl tisk
španělského diktátora Franca 3. května 1945, v den Hitlerovy smrti toto:
"Adolf Hitler, syn katolické církve, zemřel při obraně křesťanství.
Proto je pochopitelné, že nelze najít žádných slov k nářku nad jeho
smrtí, když se našlo tolik lidí, kteří vyvyšovali jeho život. Nad jeho
tělesnými pozůstatky stojí jeho vítězná morální postava. S palmou
mučedníka Bůh dává Hitlerovi vavříny vítězství." (Reforme, 21.7.1945)
Smuteční proslov nacistického šéfa, výzva vítězným spojencům, je podle
francovského tisku hlasem samotného Ducha svatého. Je to komuniké
Vatikánu, vydané přes Madrid.
Je jisté, že chybějící hrdina si právem zasloužil vděčnost
římskokatolické církve a oni se to nesnažili zakrývat. Sloužil jí věrně:
všichni lidé, na které mu církev ukázala jako na své protivníky, na sobě
pocítili následky. A tento dobrý "syn" ochotně přiznával, za co vděčí
své Nejsvětější Matce a zvláště těm, kteří se ustanovili jejími vojáky
na světě.
"Mnoho jsem se naučil od řádu jezuitů," řekl Hitler... "Až dosud
nebylo
na zemi nic velkolepějšího než hierarchická organizace katolické církve.
Hodně jsem z této organizace přejal do své vlastní strany... Hodlám se s
tebou podělit o tajemství... Zakládám řád... V mých řádových
´vesničkách´ vychováme mládež, která bude otřásat světem... Potom Hitler
skončil s tím, že už nemůže říci více.(Hermann Rauschning, bývalý
nacionálně socialistický šéf vlády Dantzigu: Hitler m´a dit, Ed.
Co-operation, Paříž, 1939, str. 266,267,273)
Nějak historie funguje
Bezohledný antisemitismus byl jednou z prvních reforem. V interviewu s
redaktorem německého týdeníku Neue Ordnung dne 22. prosince 1941 Tiso
prohlásil, že slovenský antisemitismus je zdůvodněn "láskou k našemu
vlastnímu lidu" a je v zájmu nacismu. "Vše, co podnikáme proti
Židům,"
pravil, "činíme z lásky k našemu vlastnímu lidu. Láska k bližnímu a
láska k vlasti se vyvinuly v plodný boj proti nepřátelům nacismu!"
Tento památný výrok slovenského jezuity zaznamenalo mnoho historiků.
Tiso ho při různých příležitostech opakoval. I Feuillet píše: "Vše, co
děláme proti Židům, děláme z lásky ke svému národu. Láska k našim
bližním a láska k naší zemi se rozrostla do tohoto plodného boje proti
nepřátelům nacismu." (Henriette Feuillet: France Nouvelle; 25. června
1949)
Už v roce 1941 se mohlo Tisovo Slovensko chlubit tím, že je první zemí
na světě, která je prosta Židů. ... Ze zvláštního pozdravu, který zaslal
papež Pius XII. na Nový rok 1943 monsignoru Tisovi, je zřejmé, že Tiso a
jeho nacistický loutkový stát zůstávali i nadále v přízni Vatikánu.
Tentýž monsignore Tiso, kněz-prezident Slovenského státu, to také byl,
který podepsal vyhlášení války
své země Spojeným státům severoamerickým.
(L.Lehmann: Vatican Policy in the Second World War, str. 26-27)
Skutečně mu na slávě nic nechybělo. Při osvobození byl tento prelát
předán Američany do Československa a v roce 1946 byl odsouzen k smrti
oběšením. Pak byl oběšen. Jeho smrt však byla podle jezuitských
historiků "vítězná palma" pro jezuitského "mučedníka".
Další vysoký hodnostář římskokatolické církve v sousední zemi mohl na
sebe vztáhnout toto vyhlášení monsignora Tisa. Protože, jsou-li základem
slovenského "Božího města" nenávist a pronásledování podle neochvějné
církevní tradice, co potom lze říci o jednoznačně katolickém státu
Chorvatsku? To je výplodem kolaborace vraha Paveliče a monsignora
jezuity Stepinace, vojenského vikáře Ustašovců, za asistence papežského
legáta Marconea!
Vatikán?
Ať nahlédneme kamkoli, všude se nabízí stejně "zbožná" podívaná. Samá
krev, mordy, štvaní a mučení jednotlivců i celých skupin, ne-li celých
národů. Tuto katastrofu můžeme pozorovat v každé době
Milovník plynu
Z mnoha svědectví budeme citovat alespoň Jeana d´Hospitala,
korespondenta časopisu La Monde:
"Vzpomínka na Pia XII. je zahalena pochybnostmi. Především je to
ožehavá otázka od pozorovatelů ze všech národů, dokonce i zpoza zdí
Vatikánu: Věděl o krutostech spáchaných v průběhu této války, kterou
začal a vedl Hitler?
Když měl k dispozici ze všech stran a v každé době pravidelná hlášení od
biskupů ... cožpak mohl ignorovat to, co dělaly německé vojenské špičky
- tragédii koncentračních táborů, civilisty odsouzené k deportaci,
chladnokrevné mučení a masakry těch, kteří se jim 'postavili do cesty',
hrůzu plynových komor, kde byly z administrativních důvodů vyhlazeny
miliony Židů? A jestliže o tom věděl, proč jako ochránce a první zpěvák
evangelia nevyšel v bílém šatu s pažemi roztaženými do tvaru kříže
odsoudit tento bezprecedentní zločin a vykřiknout: 'NE!' ?
Zbožné duše budou marně pátrat v církevních dopisech, projevech a
vyhlášeních tohoto papeže. Nenajdou ani stopu po odsouzení tohoto
'náboženství krve' zavedeného Hitlerem, tímto Antikristem. ... Nenajdou
odsouzení rasismu, který je v očividném rozporu s katolickým dogmatem."
(Jeana d´Hospital: Rome en confidence, Grasset, Paris 1962, str.91)
Spisovatel Carlo Falconi ve své knize Mlčení Pia XII. (du Rocher,
Monaco, 1965) píše:
"Samotná existence takových hrůz (masové vyhlazování etnických menšin,
věznění a deportování civilistů) přesahuje všechno chápání dobra a zla.
Je to pohrdání důstojností jednotlivce i obecně celé společnosti do
takové míry, že nám nezbývá než odsoudit ty, kteří takto ovlivnili
veřejné mínění, ať se jedná o obyčejné občany nebo o hlavy států.
Být zticha tváří v tvář takovým násilnostem by ve skutečnosti
představovalo stoprocentní kolaboraci. Podnítilo by to zkaženost
zločinců, rozdmýchalo by to jejich krutost a ješitnost. Pokud však má
každý člověk morální povinnost reagovat, když narazí na tak obrovské
zločiny, bezpochyby mají tuto povinnost na prvním místě náboženské
společnosti a jejich vedení a z nich především hlava katolické církve.
Pius XII. nikdy přímo a jednoznačně neodsoudil válečnou agresi,
nevyjádřil se k nevyslovitelným zločinům, které spáchali Němci nebo
jejich spojenci během války.
Pius XII. nebyl potichu proto, že by nevěděl, co se děje. Právě naopak,
znal vážnost situace od začátku, určitě ještě lépe než kterákoli jiná
hlava států světa ...".
A je toho ještě víc! Vatikán podal pomocnou ruku k provádění těchto
zločinů tím, že "zapůjčil" některé ze svých prelátů, aby pracovali
jako
nacističtí agenti. Byli to například monsiňoři - jezuitští kněží pod
tajnou přísahou - Hlinka a Tiso. Také do Chorvatska vyslal Vatikán svého
vlastního jezuitského vyslance - R. P. Maconea - který měl za pomoci
jezuitského kněze, monsignora Stepinace dohlížet na práci dosazeného
jezuitského kněze Ante Paveliče a jeho ustašovců - duchovních z řad
františkánů, dominikánů a jezuitů.
Ať nahlédneme kamkoli, všude se nabízí stejně "zbožná" podívaná. Samá
krev, mordy, štvaní a mučení jednotlivců i celých skupin, ne-li celých
národů. Tuto katastrofu můžeme pozorovat v každé době.
Sama historie nás poučuje, že od těchto řádů lze sotva očekávat lásku a
milosrdenství, když inkvizici prováděli v první řadě dominikáni a pak i
jezuité a jejich satelitní pomocníci
františkáni a další katolické
řády.
Je tedy ve skutečnosti bláhové očekávat, že ze strany Vatikánu nebo
mnišských řádů dojde k odsouzení válečného zvěrstva v období první a
druhé světové války, neboť je sami prováděly. Předně by musely odsoudit
sami sebe a svoji ideologii, své plány a cíle, které obratně ukrývají
pod rouchem míru, přátelství a lásky a pod
pláštěm laciných frázovitých
omluv všem, kterým "církev katolická v minulosti ublížila".
ADOLF HITLER, BOHEM VYVOLENÝ?
Přece Mein Kampf musel být znán alespoň některému z 30 milionů německých
katolíků, právě tak jako vůdcům Římského Katolicismu jak v Německu, tak
i v Římě! A přesto církevní hierarchie vychvalovala Hitlera, někdy i v
extravagantních termínech!
Papež Pius IX řekl vice-kancléři Fritz von Papenovi, který sám byl
vedoucím Katolíkem, "jak potěšen je tím, že německá vláda má nyní ve
svém čele muže, který je nekompromisním odpůrcem komunismu." Ani slovo o
zlu, které Hitler na Německo přivedl.
Biskup Berning vydal knihu zdůrazňující spojení mezi vlastenectvím a
Katolicismem a zaslal kopii Hitlerovi jako "výraz mé oddanosti."
Monsignor Hartz chválil Hitlera za to, že zachránil Německo od "jedu
liberalismu" a "moru komunismu."
Katolický publicista Franz Taeschner chválil "Vůdce nadaného géniem,"
a
prohlásil že Hitler byl "poslaný Prozřetelností" aby dosáhl splnění
"katolických sociálních idejí."
Většina německých Katolíků byla ve stavu nadšení po uzavření konkordátu
mezi Hitlerem a Vatikánem. Katolická mládež byla vyzvána aby "zdvihla
pravou paži v pozdravu a vyvěšovala prapor s hákovým křížem."
Organizace Katolická Mládež "Neue deutche Jugend" ... povolaná k
"plné
spolupráci mezi totalitním státem a
totalitní církví." Němečtí biskupové
hromadně slíbili věrnost a solidaritu Nacionálnímu Socialismu.
Biskup Bornewasser prohlásil: "Se zdviženou hlavou a pevným krokem jsme
vstoupili do nové Říše a jsme připraveni ji sloužit celou silou jak těla
tak i duše"...
Biskup Vogt z Aachenu v gratulačním telegramu slíbil Hitlerovi, že
"diecéze a Biskup se rádi zúčastní výstavby nové Říše."
Kardinál Faulhaber v ručně napsaném dopise Hitlerovi vyjádřil přání
"přicházející ze srdce: Nechť Bůh zachová
Říšského Kancléře pro náš
lid."
V Německo-amerických novinách se objevila fotografie Generálního Vikáře
Steinmana, jak vede katolickou mládež na přehlídce před Hitlerem a
opětuje Vůdcův pozdrav zdvižené pravice. Když odpovídal na rozhořčenou
kritiku amerických Katolíků, Steinman prohlásil že "němečtí Katolíci
skutečně považovali vládu Adolfa Hitlera za Bohem danou autoritou", a že
jednou celý svět "vděčně uzná, že Německo postavilo hráz proti
bolševismu." A co Mein Kampf a zlo Nacismu?
Dokumenty o lásce ŘKC, papež Pius XII.
http://www.dio.sk/pdefka/katolicka_cirkev_a_fasismus.pdf
katolicka_cirkev_a_fasismus.pdf (application/pdf objekt)
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=397750
Vatikán bude bojkotovat vzpomínku na holokaust - Blízký Východ -
Zahraničí - Aktuálně.cz
http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/1999/11/zpravy_ze_sveta
Zprávy ze věta
http://www.christnet.cz/diskuse/prispevek.asp?zobraz=170030
Diskuse ChristNet.cz
http://free.ngo.pl/humanizm/fliseng.htm
http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=6661
OSUD - Dva tisíce let křesťanství - historie plná zločinů proti lidskosti
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5407&mode=thread&order=0&thold=0
Grano Salis - Shnilé ovoce falešného učení
http://www.claritatis.cz/?id=237
Res Claritatis - zpravodajství z katolického světa
http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4323&mode=&order=0&thold=0
Grano Salis - Žena jedoucí na šelmě? - 21. Vatikánské krysí stezky
http://res.claritatis.cz/?id=1301
Res Claritatis - zpravodajství z katolického světa
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=7294
Grano Salis - DVA TISÍCE LET KŘESŤANSTVÍ DVA TISÍCE LET KRVE, NÁSILÍ A
BOJE O MOC VIII.
http://eretz.cz/content/view/1372/71/
Eretz.cz | zpravodajství z Izraele - 35 vědců vyzývá Vatikán k otevření
archivů z doby holocaustu
Vatikán, Nacisté a Židé.
"Hlavně jsem se naučil od Jezuitů, a pokud vím, Lenin také. Svět nikdy
nepoznal něco tak nádherného jako hierarchickou strukturu Katolické
Církve...Nebylo toho málo, co jsem použil ve Straně"..
Adolf Hitler
Hitlerovy plány na exterminaci Židů byly známy Vatikánu ještě před tím,
než podepsal Konkordát - přesto Holocaust se nikdy nestal faktorem v
dalším jednáních církve s Vůdcem. 1 dubna 1933, asi tak 4 měsíce před
podepsáním Konkordátu, Hitler počal svůj systematický program bojkotem Židů.
Ospravedlnil to těmito slovy: "Věřím, že jednám v souhlasu se záměry
Všemocného Stvořitele. Bojuji-li se Židy, bojuji za Boha." Když italský
vyslanec požádal ve jménu Musoliniho, aby Hitler rozvážil svůj tvrdý
postup proti Židům, Hitler předpověděl - "S absolutní jistotou," že
za
pět až šest set let, jméno Hitler bude ctěno ve všech zemích, "jako
jméno člověka, který exterminoval židovský mor ve světě!"
(John Toland,"Adolf Hitler", 1977)
http://zivotopisyonline.cz/benedikt-xvi.php
Benedikt XVI. | Životopisy online
V roce 1943 mohl být členem armády jen jako dobrovolník.
Bez ohledu na námitky křesťanů např.
Byl z antifašistické rodiny. Nic nevypovídá o jeho názorech lépe než boj
za Hitlera.
Bránil svou vlast. Neobstojí právě pro dobu, protože v této době byl
útok u Kurska, tedy podpora útoku na cizím území.
Nebyl antifašista, naopak byl spojeneckými vojsky po válce zatčen. Což
se zdaleka nepovedlo každému Němci.
Adolf Hitler rozhodně nebyl ateista. Jak sám řekl:
Lidový člověk obzvláště má posvátnou povinnost, každý ve své vlastní
církvi, přinutit lidi, aby přestali mluvit povrchně o Boží vůli, a
skutečně naplnili Boží vůli, a neumožnit znesvěcování slova Božího.
Neboť Boží vůle dala lidem jejich podobu, jejich podstatu, a jejich
schopnosti. Kdokoliv kdo ničí Jeho práci, vyhlašuje válku Hospodinovu
stvoření, boží vůli. Tudíž, ať je každý člověk činný, každý ve své
vlastní církvi, jak chcete, a ať každý člověk přijme za svou první a
nejposvátnější povinnost být proti komukoliv, kdo svou činností slovem
či skutkem vystupuje mimo svazky své náboženské komunity a pokouší se
dostat do jiné.
Z toho důvodu dnes věřím, že jednám v souladu s vůlí všemocného
Stvořitele: tím, že se bráním proti Židovi, bojuji za dílo Hospodina.
[Adolf Hitler, z "Mein Kampf", překlad do angličtiny Ralph Mannheim.]
Hitler se jistě občas jevil jako teista, a prohlašoval se za křesťana:
Führer dal na srozuměnou těm, kdo byli zasvěceni do konečného řešení, že
zabíjení by se mělo provádět co nejhumánněji je to možné. To bylo v
souladu s jeho přesvědčením, že dodržuje Boží příkaz vyčistit svět od
škůdců. Jako člen v dobrém postavení římské církve navzdory znechucení z
její hierarchie ("Jsem teď stejně jako dříve katolík a vždy jím
zůstanu"
[přímá citace Hitlera]), nesl s sebou učení, že Žid je vrahem Boha.
Vyhubení tudíž mohlo být prováděno bez bodavých výčitek svědomí, protože
pouze jednal jakožto trestající ruka Páně -- pokud vše bylo prováděn
neosobně, bez krutosti.
*******
Osobně jsem jinde napsal:
Papež Pius XII....
Nikomu jeho zásluhy neupírám, například tento papež uzavřel konkordát s
hitlerovským Německem. Umožnil tím později, že esesáci z Rakouska
pracovali ve vyhlazovacích koncentrácích a měli nejhorší pověst. Jak
známo v Rakousku je převaha katolíků a díky tomu věděl, co se děje v
Osvětimi a pod.
Později se postaral o to, že všichni židé z Itálie neskončili v plynu.
Budiž mu to uznáno ke cti.
Za stejného papeže byly vydány dokumenty válečným zločincům, těm to
umožnilo utéci před trestem. Jaltská dohoda o potrestání válečných
zločinců mu byla známa.
Podporoval katolíky, chorvatské ustašovce, proti pravoslavným Srbům,
pomáhal jim v útěku z Jugoslávie. Což mu ke cti příliš neslouží.
Zato katolická antisemitská literatura, spisy jezuitů proč je nutné
hubit židy a Mein Kampf katolíka Hitlera z Rakouska se nápadně shodují.
Ostatně největší pogrom na židy vyvolala katolická církev. Počtem obětí
jej překonaly o 300 let později právě nacistické koncentráky. Jenže
tehdy bylo v Evropě lidí mnohem méně.
Ostatně Jan Pavel II. dobře věděl, proč pro výzkumné účely povolil
studium archívů s obsahem styku s fašistickými režimy do začátku II.
Světové války ale ne od tohoto data dál. Proč asi?